pátek 31. srpna 2012

Editace polyline v AutoCADu 2011

AutoCAD 2011 zlepšuje editování geometrie polyline. Kromě z dřívějších verzí známých uzlů v lomových bodech křivky přibyli navíc placaté uzly uprostřed segmentů. Po výběru uzlu a opakovaném stisknutí klávesy Ctrl lze měnit geometrii křivky. Příkazy mezi kterými cyklujeme stisknutím klávesy Ctrl se zobrazí najedeme-li nad uzel. polyline01
polyline02  polyline07
Bez stisku klávesy Ctrl pak můžeme tažením za placatý uzel posunout celý segment křivky.  polyline04
Přidání a odebrání bodu přes lomový uzel.

polyline03
 polyline08
Přidání bodu přes střední uzel

polyline05
 Změna rovného segmentu na obloukový

polyline06

 

Jan Panoch

úterý 28. srpna 2012

2,5D dynamické bloky

Hned na začátku musím předznamenat, že alespoň doposud nejdou v AutoCADu trojrozměrné dynamické bloky vytvářet. Oficiálně lze dynamické parametry aplikovat pouze na 2D objekty v rovině. Pokud potřebujeme vytvořit nějaký trojrozměrný prvek, u kterého nám pro jeho dynamičnost postačí zadat dynamické parametry v jedné rovině – tedy například pouze v osách X a Y – můžeme přesto takovýto blok zkonstruovat. Přidání parametru v ose Z je prozatím nemožné.

Vytvoření parametrického 3D bloku si ukážeme na příkladu takovéto dřevěné mříže. 3DDBlocks1
V půdorysu mohou základní komponenty, ze kterých se bude celá mříž skládat vypadat například tak, jak je znázorněno na obrázku vpravo. Zobrazení v prostoru je pak na dalším obrázku. Na mříž jsou použity latě 30x50 mm.

 
3DDBlocks2
Protože budeme používat parametr na protahování jednotlivých komponent mříže (Linear Stretch), nemůžeme pro vymodelování  použít objekt 3D Solid, ale 3D Face. V AutoCADu se mi nepodařilo objevit příkaz na konvertování 3D SOLIDu na 3D FACE, proto se musí použít příkaz 3DFACE a nakreslit jednotlivé plochy dvou opakujících a protahujících se komponent. Například v AutoCADu Architecture je ale možné komponenty vymodelovat pomocí objektu Mass Element a ten pak při prostorovém pohledu 2x rozložit. Mass Element se totiž rozloží právě na 3D Face. Důležité je rozložení právě v nějakém prostorovém pohledu, protože například při rozložení při pohledu půdorysném se Mass Element rozloží na úsečky. 3D SOLID se bohužel rozkládá na REGION. 3DDBlocks3
Z vymodelovaných komponent vytvoříme blok a přejdeme do editoru bloků. Zde již pracujeme téměř stejně, jako kdybychom mříž dělali pouze dvourozměrnou.
Z palety Parameters Sets vybereme Linear Stretch a přidáme jej k horizontální entitě mříže. Zvolíme výběrové okno a vybereme komponenty horizontální latě, které se budou protahovat tak, jak je na obrázku vpravo. Při vybírání komponent, které se budou protahovat nesmíme zapomenout na výběr čela latě, které je ve styku s vertikální latí. Při vybírání objektů je vůbec neustále třeba pamatovat na to, že pod vrchními plochami, které vidíme jsou ještě svislé kolmé, které vidíme jen jako čáry. Stejně tak nesmíme  zapomenout na plochy tvořící “dno” latí.
3DDBlocks7
Z palety Actions nyní přidáme k parametru z předchozího kroku ještě Action Array. Klepnutím pravým tlačítkem myši na ikonu  Array vybereme z kontextového menu Action selection set / New selection set a vybereme svislou komponentu mříže. Tím zajistíme, že s protahováním vodorovné latě budou přibývat svislé latě. 3DDBlocks6
Ve svislém směru postupujeme stejně jako v předchozích krocích. Tedy nejprve přidáme Parameter Set Linear Stretch… 3DDBlocks5
… a k parametru připojíme ještě Action Array.
Tím je blok dodefinován. Vhodné je přiřadit všem objektům 3D Face nějaký materiál.
3DDBlocks4
Pomocí takovéhoto bloku již můžeme vymodelovat mříž jakýchkoliv rozměrů. 3DDBlocks8
Inspirací pro další trojrozměrný dynamický blok může být například parametrická okenice nebo žaluzie. Postup je obdobný jako u mříže. Pomocí jednoho bloku pak lze vymodelovat čtvercovou nebo obdélníkovou okenici jakýchkoliv rozměrů.

3DDBlocks9
 3DDBlocks10

 

Jan Panoch

pondělí 20. srpna 2012

Vypisování vlastností entit do hodnot atributů dynamických bloků

Atributy dynamických bloků mohou obsahovat kromě konstantních textových hodnot i automatická pole. Do těchto polí je možné vypisovat i vlastnosti entit obsažených v samotném bloku. O vypisování úhlu natočení bloku do jeho atributu jsme psali v jednom z předchozích příspěvků.
Vypsání vlastností entit do atributu dynamického bloku si ukážeme na příkladu třmínku, do jehož atributu se bude vypisovat průměr třmínku a jeho délka.
trminek01
Nejprve si nakreslíme pomocí křivky třmínek s nebo bez podélných prutů. Třmínek musí být nakreslený v jednom kuse tak, jak je ve skutečnosti kolem podélných prutů obtočený trminek02
U křivky pak změníme její tloušťku podle průměru třmínku. V tomto případě jsem změnil hodnotu vlastnosti Global width na 6. Z křivky si uděláme blok a přesuneme se do editoru bloků. Aby byl třmínek dynamický přidáme do bloku z Block Authoring Palettes z palety Parameters Sets dvakrát Linear Stretch. Jeden pro natahování třmínku směrem vodorovně, druhý pro natahování svisle. Abychom nemuseli po vložení a natažení třmínek ještě přesně umísťovat vzhledem k okraji vyztužovaného betonového profilu je výhodné aby konce Lineárních parametrů neleželi na hranách třmínku, ale aby byly posunuty o vzdálenost krycí vrstvy betonu. Na obrázku vpravo jsou barevně okótovány vzdálenosti konců parametrů od kraje třmínku, které odpovídají dvoucentimetrové krycí vrstvě betonu. Nejlepší je nakreslit si v editoru bloků kolem třmínku obdélník s požadovanou vzdáleností mezi krajem betonového prvku a hranou třmínku, parametry chytit k tomuto obdélníku a obdélník nakonec smazat. Barevné kóty na vedlejším obrázku jsou pouze vysvětlující a nejsou součástí bloku. trminek03
Nyní můžeme blok uložit a vrátit se do modelového prostoru. Funkčnost bloku vyzkoušíme na libovolném obdélníkové profilu, který bude reprezentovat železobetonový trám nebo věnec. Umístíme-li vkládací bod bloku do levého spodního rohu profilu a třmínek natáhneme ke krajům profilu bude zachována i krycí vrstva betonu 20 mm. trminek04
Nyní zbývá přidat do bloku atribut, do kterého se bude automaticky vypisovat profil a délka třmínku. Přejdeme zpět do editoru bloků a do bloku přidáme atribut nazvaný například “popistřmínku”.  V dialogu Attribute Definition zaškrtneme pole Multiple lines. Budeme tak moci skládat více automatických polí pod sebe do jednoho atributu. Jinak bychom museli pro každé automatické pole zadat zvlášť atribut. trminek05
Klepneme na tlačítko vedle řádku Default a umístíme atribut do bloku. Aktivuje se nám editor podobný editoru víceřádkového textu (Mtext editor). Nyní bychom mohli napsat jeho hodnotu, ale místo toho stiskneme Ctrl+F a přejdeme tak do dialogu Field. Zde ve Field Category vybereme položku Object a klepneme na tlačítko Select Object. Dialog zmizí, abychom mohli vybrat nakreslený třmínek. trminek07
Jakmile třmínek vybereme objeví se znovu dialog Field. Object Type už ale není prázdný ale je v něm název vybrané entity (v tomto případě Polyline) a v poli Property, které bylo také prázdné, jsou nyní vlastnosti vybrané entity. Protože profil třmínku odpovídá vlastnosti šířky křivky vybereme v tomto poli vlastnost Global Width. trminek06
Takto by se v atributu objevila hodnota “6”. Aby bylo jasné o co se jedná klepneme v pravé části dialogu Field na tlačítko Additional Format a v následně se objevivším dialogu zadáme před atribut předponu “profil %%c “ a příponu “ mm”. Stejného výsledku bychom dosáhli, kdybychom do atributu napevno zadali text předpony, za něj automatické pole a za něj na pevno text přípony. trminek08
Tlačítkem OK vyskočíme z dialogu Field zpět do editoru bloků. V textovém poli máme zadaný první atribut. V editaci atributu budeme pokračovat přesunutím na další řádku (Enter) a novým stisknutím Ctrl + F. V druhé řádce se bude zobrazovat délka třmínku. Posupujeme stejně jako při zadávání profilu třmínku. Tedy klepneme na Select Object, vybereme třmínek, z pole Property vybereme Length a v dialogu Additional Format zadáme předponu a příponu. trminek09
Abychom mohli s popisem pohybovat je výhodné k atributu přidat z palety Parameter Sets sadu Point Move.

Nyní je možné třmínek libovolně natahovat. Po změně parametrů bloku je ale pro správné zobrazení délky třmínku nutno zavolat příkaz UPDATEFIELD nebo výkres zregenerovat. Umístění popisu je díky parametru Point Move také dynamické.
trminek10
trminek12 trminek11 
Při poklepání na atribut je možné za nebo před automatická pole vpisovat další hodnoty. trminek13

 

Jan Panoch