Začištění navazujících vícekomponentních stěn

Při modelování stěn v AutoCADu Architecture se často setkáváme se situací, kdy potřebujeme spojit dvě zdi, které na sebe navazují v jenom směru a které nemají stejnou tloušťku komponent. Na vedlejším obrázku jsou dvě zdi vyzděné například z tvárnic Porotherm a zateplené například pěnovým polystyrenem.
Pro správné začištění stěn použijeme funkci Cleanup Edit in Place. Podmínkou k užití funkce je, aby se stěny k sobě navzájem napojovaly, tedy aby se protínaly svými Baseline nebo v opačném případě, aby měly dostatečně velký Cleanup Radius. V opačném případě zobrazí ACA po zavolání příkazu Cleanup Edit in Place tuto hlášku: A wall joint cannot be formed from the selection. Jsou-li tedy stěny spojeny můžeme po klepnutí na příkaz Cleanup Edit in Place v ribbon menu začít s úpravami komponent.
Nejprve protáhneme tepelnou izolaci širší stěny směrem dolů.
Dále v ribbon menu klepneme na ikonu Add Vertext…
… a přidáme na hranici širší tepelné izolace nový bod. Díky němu teď můžeme tažením plochého uzlu pod tímto bodem spojit obě teplené izolace.
Jak je ale vidět na předchozím obrázku, je mezi oběma izolacemi čára. Je to z toho důvodu, že každá z izolací zdi má jinou prioritu definovanou ve stylu zdi. Řešením je buď změna priority vrstvy tepelné izolace u jedné ze zdí, nebo můžeme dále pokračovat v editaci začištění a čáry vymazat bez změny priority. Nejprve přidáme na hranici komponenty zobrazující tenčí tepelnou izolaci další bod…
… poté z ribbon menu vybereme příkaz Hide Edge a provedeme dvakrát tu samou operaci. Nejprve skryjeme dělící čáru u tlustší izolace a pak u tenčí izolace. Po ukončení úprav by měla teplená izolace plynule obcházet vnější obvodovou stranu nosné konstrukce.

 

Jan Panoch

Nová vlastnost Transparency v AutoCADu 2011

V Layer Manageru AutoCADu 2011 se setkáme s novou vlastností ovlivňující průhlednost hladiny, respektive průhlednost entit, které jsou v hladině nakresleny. Vlastnost nabývá hodnoty 0 – neprůhledná až 90- maximálně průhledná a jmenuje se Transparency.
Hodnotu lze vybrat v Layer Manageru buď z dialogového okna, nebo zadat z klávesnice.
Stejná vlastnost se nyní objevuje i v paletě Properties. Takže entity mohou mít průhlednost nastavenou podle hladiny, podle bloku nebo číslem, stejně jako například při nastavení barvy.
Na vedlejším obrázku je vidět, jak vypadají šrafy solid s nastavením průhlednosti na hodnotu 50.
Zobrazení průhlednosti lze snadno vypínat a zapínat pomocí nové ikony ve status baru. Její přepínání odpovídá změně systémové proměnné TRANSPARENCYDISPLAY z 0 na 1  a zpět. Přitom změna systémové proměnné TRANSPARENCYDISPLAY ovlivňuje pouze zobrazení v okně AutoCADu a ne vzhled výsledného tisku.
Pokud chceme, aby se průhlednost objevila i při tisku, musíme si v dialogu Page Setup Manager zaškrtnout v Plot options Plot transparency.
Pak se průhlednost hladin objeví i při výstupu na tiskárnu či plotr. Na vedlejším obrázku je výsledek tisku do PDF se zaškrtnutím Plot transparency.
Sejně jako ostatní vlastnosti hladin, je možné přepisovat také vlastnost Transparency pro jednotlivé výřezy výkresového prostoru. Kromě sloupce Transparency tak přibyl v Layer Manageru i sloupec VP Transparency.
Na vedlejším obrázku je pomocí nastavení Transparency potlačen podklad z katastrální mapy. Hodnotu Transparency nově kreslených objektů mimo šraf lze nastavit příkazem CETRANSPARENCY. To ale odpovídá pouze nastavení vlastnosti Transparency v paletě Properties. Hodnotu Transparancy nově kreslených šraf lze nastavit příkazem HPTRANSPARENCY. Šrafy se pak kreslí s průhledností bez ohledu na aktuální hodnotu nastavenou v paletě Properties. Příkaz se tak chová podobě jako příkazy HPLAYER nebo HPCOLOR.

 

Jan Panoch

Šrafy v AutoCADu 2011

Šrafování v AutoCADu 2011 doznalo několika změn. Ne všechny však musí každému uživateli vyhovovat. Tento příspěvek se zabývá novými funkcemi v oblasti šrafování a novými systémovými proměnnými, kterými lze chování AutoCADu při šrafování ovlivnit.

První změna na kterou narazíme, je hned po zavolání příkazu HATCH nebo BHATCH. Namísto známého dialogového okna se zobrazí Ribbon menu. To obsahuje stejné funkce jako dříve používaný dialogový panel. V některých operacích může být opravdu výhodnější používání Ribbon menu (dynamická změna vlastností šraf), ovšem například vybrání uživatelského šrafovacího vzoru z karty Pattern při jejich velkém množství je poměrně náročná operace. Šrafovací vzory jsou zde totiž neroztříděné a chvilku trvá, než se vygeneruje jich náhled. Pokud se chceme vrátit do dříve používaného dialogového panelu pro šrafování, je třeba nastavit systémovou proměnnou HPDLGMODE z 0 na 1
Další tentokrát již užitečnou změnou je nové zobrazování náhledu šraf při najetí na uzavřenou oblast. Není tedy třeba již používat tlačítko Preview, i když i tato možnost je stále dostupná. Při šrafování velkých oblastí nebo při (třeba i chybně nastaveném) moc hustém měřítku šraf, může generování náhledu chvilku trvat. Pokud tedy chceme tuto novou možnost AutoCADu 2011 také potlačit nastavíme systémovou proměnnou HPQUICKPREVIEW z ON na OFF
Ke kótám, Mtextu a Multileaderu přibyly v AutoCADu 2011 také šrafy jako další entita ke které lze přidat pozadí. Funkce a chování pozadí je shodné s ostatními entitami
Při klepnutí na střední uzel šraf lze dynamicky měnit Base Point, úhel a měřítko šraf.
Při poklepání na šrafy se nyní již nezobrazuje dialog šraf, ale paleta Properties. Změny na původní chování lze dosáhnout editací CUI souboru. Do dialogového panelu  šraf se ale lze naštěstí dostat i z kontextové nabídky pod pravým tlačítkem myši.
Kontextová nabídka pod pravým tlačítkem myši při výběru šraf je vůbec užitečná. Za zmínku rozhodně stojí volba Generate Boundary
Nová systémová hladina HPLAYER umožňuje, aby nové šrafy byly umísťovány do uživatelem zadané hladiny bez ohledu na hladinu aktuální.	Nastavení hladiny Command: HPLAYER Enter new value for HPLAYER, or . for use current <"use current">: šrafy Nastavení zpět na aktuální hladinu Command: hplayer Enter new value for HPLAYER, or . for use current <"šrafy">: .
V AutoCADu 2011 se dále změnilo chování prostředního (placatého) uzlu šraf. Po klepnutí na tento uzel jsme byli doposud zvyklí, přidávat bod do šrafované oblasti. Nyní byla implicitní volba sjednocena například s objekty AutoCADu Architecture (což jeho uživatelé jistě ocení). Nově se tedy po klepnutí na střední uzel celá hrana šrafování protahuje. To je tedy stejné chování jako při práci s entitami Space, AEC Polygon, ale třeba i Slab a Roof Slab v AutoCADu Architecture.
Přidávání bodů do hranice šraf nebo změna rovných hranic na obloukové a naopak je nyní možná přes klávesu Ctrl. Menu, které se zobrazuje po klepnutí na střední uzel a na střední bod šraf, ovlivňuje systémová proměnná GRIPMULTIFUNCTIONAL, která nabývá hodnot 0 až 3. Přitom pro uživatele jsou nejdůležitější právě krajní hodnoty proměnné. Hodnota 0 vypne menu šraf a při nastavení na hodnotu 3 menu vypadá tak, jak je znázorněno na obrázcích. Při nastavení na hodnotu 0 není dostupná ani editace šraf při stisknutí klávesy Ctrl.
Systémová proměnná HPOBJWARNING řídí, při jak velkém počtu entit šraf generovaných v hranicích externí reference se zobrazí hláška “Do you really want to do this?” Implicitní hodnota je nastavena na 10000. Systémová proměnná je uložena v registrech. Command: hpobjwarning Enter new value for HPOBJWARNING <10000>: Tato systémová proměnná tedy neovlivňuje zobrazování varovné hlášky při generování šraf v hranicích, které nejsou zároveň externí referencí.
Na závěr ještě připomeňme užitečný příkaz HATCHTOBACK, který posune všechny šrafy za entity, které je překrývají.

Jan Panoch