Nastavení Multileaderů v AutoCADu

Pro popisování a poznámkování výkresů v AutoCADu jsme dlouhou dobu mohli používat pouze nástroj Leader, jehož nastavení se odvozovalo od nastavení kótovacího stylu.Menší nevýhodou takovéto poznámky je, že ji tvoří dvě entity – odkazová čára a text. Již několik verzí můžeme v AutoCADu používat samostatnou entitu Multileader, která v sobě zahrnuje jednu či více odkazových čar a text nebo blok s atributem na konci odkazové čáry. Nastavení Multileaderů je ale rozsáhlejší a pojďme se proto podívat na několik méně obvyklých stylů.

Dialog pro úpravu stylů (Multileader Style Manager) spustíme příkazem: _mleaderstyleV něm můžeme modifikovat stávající nebo založit nový styl. Na obrázku vpravo je je zobrazen Multileader jako výšková kóta v rámečku s odkazovou čarou. Vše je jedna entita. Vykreslení rámečku kolem textu zajistíme zaškrtnutím políčka Frame text na kartě Content. To, zda odkazová čára bude začínat šipkou nebo jiným znakem vybereme na první kartě Leader Format.
Pokud styl výškové kóty s odkazovou čarou pozměníme tak, že na kartě Leader Format v poli Type vybereme None, Získáme výškovou kótu bez odkazové čáry. Oproti bloku s atributem v rámečku, který možná pro zobrazování výškových kót používáte, je výhodou tohoto stylu to, že se rámeček přizpůsobuje textu a to i víceřádkovému.
Další výhodou je, že takovýmto výškovým kótám vytvořeným multileaderem můžeme nastavit neprůhledné pozadí.
Multi vlastnost multileaderů využijeme například u stylu pro popisování dimenzí rozvodů TZB. Na kartě Leader Formát vybereme požadovaný symbol, kterým bude multileader začínat. Aby byl text vždy podtržen, vybereme na kartě Content u Left a Right attachment  - Underline bottom line.
Následující obrázky ukazují jak nastavit styl multileaderu pro popisování skladeb konstrukcí. Délka, v tomto případě, svislé čáry se přizpůsobuje počtu řádků, které multileader obsahuje. Odkazová čára i text jsou opět jedna entita. Podle toho, zda je text umístěn nad nebo pod začátkem odkazové čáry se v panelu Properties nastaví Left Attachment nebo Right Attachment na Bottom of bottom line nebo Top of top line.
Potřebujeme- li změnit zda se bude nejprve psát text a pak kreslit odkazová čára nebo naopak, stačí z kontextové nabídky dostupné po zavolání příkazu pro kreslení multileaderu vybrat požadovanou volbu.

Jan Panoch

Projektování dřevostaveb v AutoCADu Architecture

Ačkoliv pro projektování dřevostaveb existují speciální softwarové produkty nebo nadstavby, mohu z vlastní zkušenosti potvrdit , že model i projektovou dokumentaci takovéto stavby lze vytvořit pomocí samotného AutoCADu Architecture a to bez jakýchkoliv nadstaveb.
Kromě modelu stavby se navíc modeluje i dřevěná konstrukce. Přesto, že dřevěná konstrukce se skládá řádově ze stovek samostatných fošen a případně trámů, není větší problém díky modelování dřevěné konstrukce odhalit všechny kolize mezi jednotlivými prvky a nastavit jejich správnou délku. Pro vytváření dřevěných prvků lze s výhodou používat entitu typu Structural Member. Přesto, že počet prvků dřevostavby je značný, je celá konstrukce tak ze 70% tvořena jedním profilem (obvykle fošnou). Celkový počet stylů (druhů profilů) se tak pohybuje obyčejně do deseti. Na styl dřevěného profilu je navázána sada vlastností, pomocí níž lze u každého prvku zjistit profil, délku a hmotnost.
Z modelu dřevěné konstrukce je velice snadné vytvořit půdorysy v různých výškových úrovních. Každý dřevěný prvek zde má své označení, kterému odpovídá položka v tabulce. Již při návrhu stavby lze tedy poměrně přesně vyčíslit počet profilů a celkovou hmotnost dřeva. Aby se v půdorysu zobrazovali vždy jen ty prvky, které potřebujeme, je třeba nastavit několik zobrazení s různými řeznými rovinami.
Svislé dřevěné stěny se v případě rámové konstrukce z fošen sestavují pro jednotlivá podlaží na podlaze v horizontální poloze a po pobytí OSB nebo jinými deskami, které zajistí prostorovou tuhost, se stěny postaví do svislé polohy. Pro sestavování dřevěných stěn slouží výkresy pohledů na jednotlivé stěny, které se opět odvozují z modelu dřevěné konstrukce a to vygenerováním pohledu na model. Pohled je stále navázán na model, takže v případě úpravy dřevěné konstrukce stačí pohledy přegenerovat.
Při kreslení samotných stěn je třeba pouze v jejich stylu nastavit více komponent, než je obvyklé třeba u stěny zděné. Často se jedná o skladby s pobytím OSB nebo podobnými deskami ze strany interiéru a s přídavnou tepelnou izolací z dřevovláknitých desek na venkovním líci stěny. Na dřevovláknitých deskách pak může být buď tenkovrstvá omítka nebo dřevěný obklad na latích.
Stále častěji se také vyskytují skladby stěn dřevostavby s použitím Ekopanelů s lisované slámy.

Jan Panoch

Oplocení v AutoCADu Architecture (4. díl)

V předchozích příspěvcích jsme si ukázali, jak pomocí objektu zábradlí vytvářet různé druhy dřevěných plaňkových plotů. Objekt zábradlí můžeme ale nastavit i tak, aby se vykreslilo v podobě drátěného pletiva se sloupky.

Založíme si nový styl, u kterého na kartě Rail Locations zaškrtneme pole Guardrail a nastavíme výšku zábradlí na 1500 mm. Pole Handrail necháme vyškrtnuté. Vodorovné dráty pletiva vytvoříme násobením komponenty Bottomrail. V tomto případě bude rozměr ok pletiva 60x60 mm. Do okna Number of Rails zadáme 24 a do okna Spacing of Rails hodnotu 60. Pletivo bude mít tedy 24 vodorovných drátů ve vzdálenosti 60 mm + nejvyšší Guardrail. Aby první vodorovný drát neležel přímo na terénu, zadáme do pole C vzdálenost 50 mm.
Na další kartě Post Locations zadáme do pole A hodnotu 50 – sloupky budou pletivo přesahovat o 50 mm. Dále zaškrtneme pole Fixed Post at Railing Corners, aby se v ohybu oplocení vždy vykreslil sloupek. Maximální vzdálenost sloupků (pole C) bude 200 mm a maximální vzdálenost svislých drátů pletiva bude 60 mm. Ostatní pole zůstávají nulová.
Poslední kartou, na které je třeba upravit nastavení stylu zábradlí je karta Components. Všechny sloupky mají v tomto případě kruhový průřez průměru 50 mm a zarovnání Front Left. Dráty pletiva plotu jsou ve skutečnost sice kruhové, ale z důvodu rychlejší práce AutoCADu Architecture při zobrazování oplocení doporučuji nastavit u svislých (Baluster) i vodorovných (Bottomrail) drátů průřez čtvercový zde rozměru 5x5 mm. Poslední nejvyšší drát je vymodelován komponentou Guardrail, takže čtvercový průřez 5x5 mm nastavíme i u ní.
Tím je definice zábradlí skončena a plot můžeme vykreslit.
Stejně jako u plotu s dřevěnými plaňkami, který jsme popisovali v předchozích příspěvcích, je nyní velice jednoduché si styl zkopírovat, přejmenovat a nadefinovat pletivo s betonovou podezdívkou. Podezdívka bude vymodelována komponentou Handrail a bude mít rozměr 200x200 mm. Na kartě Rail Locations si tedy zaškrtneme pole Handrail a nastavíme výšku umístění na 0. V poli Offset from Post nastavíme 25 a v Side of Offset nastavíme Right. Tímto nastavením posuneme podezdívku ve vodorovném směru tak, aby se její střed shodoval se středem sloupků. Výšce podezdívky 200 mm odpovídá posunutí komponenty Guardrail na výšku 1700 mm a Bottomrail z 50 na 250 mm.
Na kartě Post Locations se posune spodní hrana sloupků (pole B) z 0 na – 200 – což odpovídá výšce + 200 mm nad terénem – tedy opět horní hrana podezdívky. Ostatní pole zůstávají beze změny.
Na kartě Components nastavíme profil Handrail na čtvercový 200x200 mm a jeho zarovnání na Bottom Center.

Jan Panoch

Oplocení v AutoCADu Architectural (3. díl)

V minulém příspěvku jsme vytvářeli dřevěné plaňkové oplocení s ocelovými sloupky a betonovou podezdívkou pomocí objektu zábradlí. Tento styl zábradlí můžeme po zkopírování a přejmenování dále upravovat. Vytvoříme z něj další plot tentokrát s podezdívkou a zděnými sloupky zakončenými betonovou stříškou. Úprava bude poměrně jednoduchá. Na kartě Components změníme profil všech sloupků na obdélníkový rozměru 200x200 tak, aby sloupky měly stejnou šířku jako podezdívka.
Styl zábradlí uložíme a vytvoříme si 3D blok betonové stříšky, kterou bude zděný sloupek zakončen. V tomto příkladu byla vytvořena betonová stříška se základnou rozměru 250x250 mm a vkládacím bodem uprostřed spodní plochy. Stříšky vytvoříme vysunutím dvou obdélníků z nichž spodní má úhel zkosení 0° a druhý (v tomto případě) 70°.
Přesuneme se do stylu definice zábradlí na kartu Display properties, vybereme zobrazení Model a ikonou vpravo nahoře se přesuneme do dialogového okna, ve kterém lze měnit zobrazení komponent zábradlí.
Zde se přepneme na kartu Other a pomocí tlačítka Add přidáme právě vytvořený blok betonové stříšky. Blok se bude vkládat ke všem sloupkům, takže v pravém sloupci zatrhneme položky Fixed Post a Dynamic Post. Ve spodní části Insertion Offset zadáme výšku odsazení Z-ové souřadnice 1200. V pravém spodním rohu v části Attach To vybereme All, protože, jak bylo již zmíněno výše, stříšku budeme vkládat ke všem sloupkům. Dialogový panel ukončíme klepnutím na OK.
Jako obyčejně nakonec na kartě Materials změníme u editovaných komponent materiály a styl uložíme.

 

Jan Panoch

Oplocení v AutoCADu Architectural (2. díl)

V minulém příspěvku jsme pomocí entity zábradlí vytvořili v AutoCADu Architecture oplocení z ocelových sloupků a dřevěných planěk. Takovýto plot může být umístěn na zděné nebo betonové podezdívce. Ta lze vytvořit pomocí stěny (Wall). Pak se ovšem oplocení skládá ze dvou objektů, které musíme kreslit a případně i editovat zvlášť. Druhou možností je vytvořit takový styl zábradlí, jehož součástí bude i podezdívka plotu. Pro tento plot použijeme styl zábradlí vytvořený v předešlém příspěvku. Styl zkopírujeme, přejmenujeme a začneme ho upravovat. Plot bude mít betonovou podezdívku šířky 200 mm a výšky rovněž 200 mm. Podezdívku vytvoříme pomocí komponenty Handrail, u níž na kartě Rail Locations nastavíme výšku 0. Tím jsme ovšem přišli o horní vodorovný prvek, ke kterému jsou dřevěné plaňky plotu přichyceny. Pro tento nosník nyní využijeme stejně jako pro spodní vodorovný prvek komponentu Bottomrail. Prvek Bottomrail můžeme totiž vkládat násobně. Jestliže tedy do pole Number of Rails napíšeme místo jedničku dvojku, odblokuje se nám pole Spacing of Rails. Do tohoto pole pak napíšeme výškovou rozteč mezi spodním a horním vodorovným nosníkem plotu – tedy 825 mm. Výšky Guardrail (pole A) i Bottomrail (pole C) zvětšíme o výšku podezdívky.
Podobnou úpravu výšek provedeme také na kartě Post Locations. Rozměr B a D zvýšíme respektive snížíme o 200 mm.
Poslední úpravu provedeme na kartě Components. Zde je třeba u komponenty Handrail, která bude nyní reprezentovat podezdívku, změnit profil na 200x200.
Nakonec můžeme ještě na kartě Materials přidat jednotlivým komponentám plotu odpovídající materiály. Plot se bude nyní kreslit včetně podezdívky.

 

Jan Panoch

Oplocení v AutoCADu Architectural (1. díl)

Potřebujeme-li doplnit model parteru stavby o oplocení, můžeme pro jeho vymodelování v AutoCADu Architectural použít prvek zábradlí – Railing. Jak jsme se zmínili v jednom z předchozích příspěvků, disponuje entita zábradlí velmi rozsáhlým nastavením, pomocí kterého lze vytvořit I zde popisovaný dřevěný plaňkový plot s ocelovými sloupky.
Celková výška zábradlí bude 1,2 metru. 1,2 metru bude I výška ocelových sloupků (zakotvení do základu neuvažujeme). Horní líc planěk bude lícovat s vrcholem ocelových sloupků. Mezi terénem a spodní hranou dřevěných planěk bude mezera 50 mm.
Ve Style Manageru (správce stylů) v Architectural Object pod objektem Railing Styles založíme nový styl zábradlí. Zde je pojmenován jako “Plot plaňkový se sloupky”. Dále je možné doplnit upřesňující popis do pole Description.
Na kartě Rail Location provedeme následující nastavení: Spodní vodorovný nosník, ke kterému jsou připevněny dřevěné plaňky, vytvoříme pomocí Bottomrail. Jak je vidět ze schématického pohledu na zábradlí, jeho osa je umístěna ve výšce 200 mm nad terénem. Proto do pole C vyplníme 200 a to jak pro plot na rovném I svažitém terénu. V Side for Offset vybereme namísto Center zarovnání Left a do předchozího pole, které se touto operací odblokuje zadáme 47.5. Tímto nastavením jsme upravili polohu Bottomrail ve směru šířky zábradlí tak, aby k němu později definované sloupky a plaňky přiléhaly a nebyly s ním v kolizi. Horní vodorovný nosník vytvoříme pomocí komponenty Handrail. Výška jeho horní hrany je 1050 mm nad terénem. V Side For Offset vybereme Left a do Offset from Post zadáme 65. Ačkoliv se u zábradlí nevyskytuje žádná třetí vodorovná komponenta musíme přesto zaškrtnout a nastavit I Guardrail. Dřevěné plaňky budeme totiž tvořit pomocí komponenty Balusters, jejíž horní úroveň se řídí právě výškovým umístěním komponenty Guardrail. Tuto komponentu tedy nastavíme do požadované výšky a později v dialogu Display Properties vypneme její zobrazení. Výška umístění osy (Center) Guardrail je tedy 1200 mm nad terénem.
Na další kartě dialogového okna pro definování stylu zábradlí s názvem Pos Locations zadáme pravidla pro kreslení nosných ocelových sloupků. Zatrhneme položky Fixed Post, Fixed Post at Railinig Corners, Dynamic Post i Balusters. Protože ocelové sloupky budou výškově lícovat s horní hranou dřevěných planěk, bude v poli A nula. Kdybychom chtěli zadat hloubku kotvení sloupku do základu přepsali bychom nulu v okně B. Pole C řídí, jaká bude maximální vzdálenost mezi dvěma ocelovými sloupky. Výška spodní hrany planěk nad terénem je 50 mm. Proto zadáme do pole D –50. Maximální vzdálenost mezi dvěma plaňkami byla vzhledem k jejich rozměru (šířka planěk 100 mm) pro tento případ zvolena 200 mm.
Na kartě Components zadáme rozměry a zarovnání jednotlivých dílů plotu. Na rozměru a umístěni Guardrail nezáleží. Handrail a Bottomrail mají obdélníkový průřez rozměru 35x50 mm. Handrail je navíc zarovnán na Top Left. Všechny sloupky mají kruhový průřez průměru 60 mm. Plaňky mají obdélníkový profil 30x100 mm a jsou zarovnány na Middle Right.
Na kartě Display Properties přepíšeme zobrazení pro model a v dialogovém panelu, který se po přepsání zobrazí na kartě Layer/Color/Linetype vypneme komponentu Guardrail. Na kartě Materials můžeme ještě přidat každé komponentě požadovaný materiál.
Jestliže jsme správně nastavili odsazení všech komponent měly by ocelové sloupky i dřevěné plaňky přiléhat k vodorovným nosníkům plotu.
Pokud potřebujeme nastavit ještě správné zobrazování plotu v půdorysu, změníme zobrazení pro reprezentaci zařazenou do sady pro půdorysné zobrazení. Jedná se především o vypnutí komponenty Guardrail stejně jako pro zobrazení Model.

Jan Panoch

Vytvoření katalogu ocelových prvků pomocí dynamického bloku 2. díl

V minulém příspěvku jsme rozebírali definici dynamického bloku čtvercového jeklu, který v sobě obsahoval celou výrobní řadu tohoto profilu. Kdybychom nenastavili, že výška profilu se rovná šířce a do Block Properties Table bychom zahrnuli i výšku profilu, mohli bychom pomocí jednoho bloku definovat jak čtvercové tak obdélníkové jekly. V tabulce by se ale vyskytovalo už více jak 300 položek a vyhledání potřebného profilu by mohlo být zdlouhavé. Proto je lepší si blok čtvercového jeklu vložit do prázdného výkresu, zde blok přejmenovat a upravit parametry a rozměry profilu tak, aby odpovídala výrobní řadě obdélníkových jeklů.

Po přejmenování bloku si ho otevřeme v Block Editoru a v Parameters Manageru změníme pole Expression u parametru H tak, aby se H rovnalo nějakému číslu nikoliv W.
V Block Properties Table doplníme pomocí ikony v horním menu parametr H a tabulku vyplníme výrobní řadou obdélníkových jeklů. Blok uložíme a tím máme nadefinovaný další blok obdélníkových jeklů.
Podobný postup můžeme uplatnit, budeme-li definovat ocelový profil typu IPE. Jestliže jednou nadefinujeme Geometric a Dimensional Constraints, můžeme pak pomocí takového bloku pouze přepsáním hodnot v Block Properties Table definovat i profily HEB, HEA, HEM ... Všechny tyto profily charakterizují rozměry, které jsou v bloku definovány jako Dimensional Constraints. Je to šířka profilu (W), výška profilu (H), tloušťka pásnice (tf), tloušťka stojiny (tw) a poloměr zaoblení mezi stojinou a pásnicí  (r).	rozměrová řada profilů IPE
rozměrová řada profilů HEB	rozměrová řada profilů HEM
Přestože jsme v předchozím příspěvku podrobně popsali vkládání Geometric Constraints do bloku profilu jeklu je nutno upozornit na to, že neexistuje pouze jeden správný způsob jak vazby mezi entitami profilu definovat. Srovnáte-li například Geometric Constraint I profilu, který jsme vytvořily a profilu, který je součástí instalace AutoCADu zjistíte, že jsou u obou profilů použity jiné Geometrical Costraints jiným způsobem, přesto jsou oba bloky stejně funkční.	námi definovaný I profil
	I profil, který je součástí instalace AutoCADu

Jan Panoch